Všechno pěkné jenou skončí

Tak to máme za sebou. Dozpíváno, sbaleno, uklizeno. Škoda. Bylo co poslouchat. Počínaje Qjetnem s moderním místy až funky folkem či špičkovými Mošnami (co k nim ještě dodávat), přes tradiční trampský JAS a netradišně pojatou wordmusic skupiny ZDARR, až k velké dámě svingu Jitce Vrbové s Akáty, kteří svým repertoárem až navodili atmosféru prvorepublikových tramských gramodesek.

Po povedené oficiální části následovala ta nepoviná, ale také povedná, neoficiální. Po úvodní fázi věnované hlubokým myšlenkám, muzikanským trablům a seznamování, se režie ujali chlapci ze ZDARRU. Z počátku jakoby měli obavy o vhodnost svého repertoáru. Záhy však pochopili, že na jamech folkových muzikantů se nemusí nutně hrát folková muzika, a rozproudili to, jak se patří. Spojené sbory X-tetu a Mošen měli zase občas obavy z nepřesných tónů. Pokud se takévé vyskytly, v tom veselí rozhodně nebyly slyšet. Zkrátka další várka příjemné muziky a dobré nálady.

Doufám, že ta muzika ještě v nás i v našich návštěvnících chvíli bude znít. A doufám, že až přestane, všichni půjdeme na další koncerty a festiválky, protože tyhle zážitky nám žádná televize nemůže poskytnout.

A nakonec, sice obligátní, ale vřelé poděkování sponzorům. Bez nich (a samozřejmě i našich vlastních kapes a peněz od diváků) by tento minifestiválek nebyl.